Věra Čáslavská

Česká sportovní gymnastka, sedminásobná olympijská vítězka a vedle Emila Zátopka nejúspěšnější československá olympionička.

Za svou sportovní kariéru získala mj. 7 olympijských zlatých medailí, 4 tituly mistryně světa a 11 evropských prvenství. Je držitelkou rekordu v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí a v roce 1968 byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa.

Narodila se v roce 1942 v Praze. Vystudovala  FTVS UK a po skončení kariéry se věnovala trenérské činnosti. V roce 1958 se jako šestnáctiletá stala tehdy nejmladší účastnicí mistrovství světa v Moskvě. V roce 1968 se během tzv. pražského jara Čáslavská politicky angažovala proti komunistickému režimu, proto málem neodletěla na olympiádu do Mexika. Podepsala protirežimní petici Dva tisíce slov. V roce 1971 byla vyloučena z řad ČSTV, později jí bylo dovoleno vykonávat trenérskou činnost v Mexiku (1979–1981).

Po roce 1989 (v tomto roce jí Mezinárodní výbor pro fair play udělil Cenu Pierra de Coubertina) se stala poradkyní československého prezidenta Václava Havla pro sociální oblast a sport. Od července roku 1991 byla jeho asistentkou.

V letech 1990 - 92 zároveň působila jako předsedkyně Československého olympijského výboru, po rozpadu federace stála v letech 1993 - 96 v čele Českého olympijského výboru (od roku 1996 je jeho čestnou předsedkyní).

V roce 1991 jí byl udělen Olympijský řád a v letech 1995 až 2001 byla českou zástupkyní v Mezinárodním olympijském výboru. Po smrti manžela se však z veřejného dění zcela stáhla do ústraní.

O jejím životě byly napsány 2 knihy (Věra Čáslavská-Odložilová: Cesta na Olymp, Mladá fronta, 1972, Pavel Kosatík: Věra Čáslavská - Život na Olympu, 2012) a v roce 2012 natočen celovečerní dokumentární film režisérky Olgy Sommerové (Věra 68).