Michal Horáček

skladatel

Po maturitě (1970) na střední všeobecně vzdělávací škole je přijat na Fakultu sociálních věd a publicistiky (později Fakulta žurnalistiky) Univerzity Karlovy. V květnu roku 1974, po ukončení sedmi semestrů, vyloučen na přímý zásah Státní tajné bezpečnosti; v téže době je internován ve vazební věznici v Ruzyni po odhalení policie, že padělal souhlas Socialistického svazu mládeže (jehož nebyl členem) na žádosti o výjezd do USA.

Po propuštění z vazby střídá různá příležitostná zaměstnání (myje černé nádobí v restauraci Alfa, je plavčíkem na koupališti ve Lhotce), až se roku 1976 stává pracovníkem META, výrobního podniku Svazu invalidů. Podmínkou zaměstnání je invalidní důchod, případně tzv. změněná pracovní schopnost - potvrzení o ní získává po opakovaných hospitalizacích v ústavech pro duševně nemocné (Bohnice, Kateřinky). Ačkoli je mu na několik let odebrán cestovní pas, posléze smí znovu cestovat - jeho sestra se mezitím vdává do Francie a režim je helsinskými dohodami přinucen povolovat "návštěvy přímých příbuzných." V září 1976 se žení s někdejší kolegyní z Fakulty žurnalistiky. Přestože doma zprvu publikovat nesmí, roku 1977 zahajuje svou žurnalistickou dráhu; stává se korespondentem časopisů v Austrálii, Velké Británii a zejména v USA, kde roku 1982 získává cenu novinářskou cenu. Na jejím základě získává stipendium na Macalester College v Saint Paul, Minnesota, a v rámci programu American Studies tam studuje po většinu roku 1984. Zakrátko poté začíná jako externista konečně publikovat i doma, a to v časopise Mladý svět.

Roku 1986 je zaměstnán v Mladém světě jako řádný redaktor kulturní rubriky. Kromě jiného tu vede střet časopisu s agenturou Pragokoncert; výsledkem je příjezd místními příznivci nadšeně vítané skupiny Depeche Mode a poté dalších významných interpretů i skupin ze "Západu". Píše (se spoluautorem Lubošem Beniakem) i první investigativní reportáž uveřejněnou v socialistickém tisku: OSA Nostra, věnovanou nekalým praktikám tehdejšího vedení Ochranného svazu autorského (OSA). Pravděpodobně nejvýznamnějším počinem je však seriál Dopisů z lásky a nenávisti, adresovaných rozličným historickým osobnostem; dobově podmíněným citem v nich čtenáři nacházejí i jiné, než doslovné sdělení.

V létě roku 1989 zakládají M. H. a Michael Kocáb občanskou iniciativu MOST, která si klade za cíl zprostředkování tehdy nemyslitelné komunikace mezi komunistickou vládou a představiteli disentu. Po počátečním despektu z obou stran potvrzuje MOST svoji smysluplnost v listopadu 1989 - přivádí za jeden stůl předsedu vlády Ladislava Adamce a představitele všech složek disentu, sdružené v Občanském fóru a vedené Václavem Havlem. Jejich rozhovory vedou ke konci ústavní platnosti "vedoucí úlohy komunistické strany ve společnosti" a tím i k možnosti uspořádat svobodné volby.

Na rozdíl od jiných protagonistů revolučních událostí nevstupuje do politiky, ale spolu se třemi kolegy zakládá akciovou společnost Fortuna; v březnu 1990 se stává předsedou jejího představenstva. Tato společnost představuje střední Evropě fenomén kurzových sázek, postupně vybuduje stovky poboček a ročně dosahuje miliardových obratů. Posléze expanduje i na Slovensko a do Polska, takže na přelomu tisíciletí pokrývá území s 55 miliony obyvatel. Její podnikatelský profil je na jedné straně charakterizován absencí závazků a dluhů, na druhé pak široce založenou podporou veřejně prospěšných činností.
V roce 1995 se M.H. stěhuje s rodinou z Prahy, a to do Roudnice nad Labem. V roce 1997 je zvolen předsedou Rady Akademie populární hudby, inspiruje nový statut tohoto sdružení a v televizních přenosech uvádí dva ceremoniály udílení cen Akademie.
V roce 1999 se vsadí s kolegou o to, kdo rychleji uběhne trať 5 000 metrů. V sázce je milion korun. Zvítězí v čase 21:46.0 minuty a zisk ze sázky rozdělí na veřejně prospěšné účely. Jedním z recipientů je Centrum Paraple, sdružující lidi s poraněním míchy. Od toho roku pořádá Centrum Paraple tento běh každoročně, občané dodnes přicházejí účastnit se a svými "sázkami" paraplegiky podpořit.
V letech 2002-2003 moderuje v České televizi živě vysílaný publicistický pořad Přesčas.
V prosinci 2004 prodává spolu s ostatními zakladateli 100% akcií Fortuny a dalších společností investiční skupině Penta, současně se vzdává funkce předsedy představenstva a veškerých podnikatelských aktivit.

V roce 2005 zahajuje magisterské studium obecné antropologie na Fakultě humanitních studií UK. Kromě vlastních studií také sám přednáší; vede seminář tvůrčího psaní. Nejprve na Fakultě sociálních věd UK, později na Masarykově univerzitě v Brně.
Na základě nabídky od TV Nova se ujímá role předsedy poroty v populární soutěži Česko hledá Superstar.
Přijímá výzvu Miloslava Kardinála Vlka, primase českého, aby se stal patronem nově budovaného Komunitního centra Matky Terezy na pražském Chodově a také se stává členem správní rady Knihovny Václava Havla.

Věnuje se písňovým textům a produkci autorských alb, psaní poezie, charitativním projektům, divadelním představením a publicistice. A také studiu antropologie, které obhajobou disertační práce dokončuje v roce 2011.
V roce 2012 je Státní opera v Praze svědkem Tribute Michal Horáček, který je průřezem tvorbou tehdy šedesátiletého autora. Pořad zaznamenala Česká televize a živě byl přenášen do dvaceti kinosálů po celé ČR.
V letech 2013-2014 je MH protagonistou recitálu Mezi námi, který navštívil několik desítek jevišť velkých, ale i malých českých, moravských a slovenských měst.