Kurt Diemberger

světová horolezecká legenda

Jako jediný žijící člověk planety uskutečnil dva prvovýstupy na osmitisícovky - Broad Peak a Dhaulágirí. Povedlo se to i Hermannu Buhlovi (Nanga Parbat, Broad Peak), ten ale tragicky zahynul... Diemberger je jeden z nejvýznamnějších horolezců světa, absolutní lezecká špička. Uskutečnil v největších horách světa i Alpách zcela výjimečné výstupy.

40 aktivních let byl předním světovým lezcem, do třiceti let absolvoval většinu těžkých cest. Naplno propadl i tvorbě horolezeckých filmů. 1956 se mu povedl husarský kousek, prvovýstup diretisimou severní stěny Königspitze, stal se hrdinou alpských lezců. Roku 1957 ve věku 25 let vyrazil do Karakoram s Hermannem Buhlem a dalšími dvěma horolezci. Zdolali panenský Broad Peak 8 047 m bez kyslíku a bez nosičů! Lehký styl expedice se stal vzorem ostatním výpravám. Výstup západním pilířem měl poslední výškový tábor v 6 950 m.

Kurt a Hermann postupovali příliš pomalu, tak Diemberger vstoupil sám. Cestou dolů potkal Buhla a kamarádsky se s ním těsně před západem slunce na vrchol vrátil. Dobře aklimatizováni se poté vydali na sousední panenský štít Chogolisa 7 665 m. První den vystoupili do 6 350 m, kde museli kvůli sněžení strávit celý druhý den. Třetí den vyrazili, ale chytla je vichřice, oslepeni sněhem se probíjeli dál. 300 m pod vrcholem se otočili zpět, Buhl však nešťastně šlápl do prázdna nad severní stěnou. Převěj nad tmavou hlubinou byla osudná, tělo nebylo nikdy nalezeno…

Roku 1960 Diemberger ve švýcarsko-rakouské expedici zdolal Dhaulágiri (sedmá nejvyšší) v alpském stylu – malý počet členů, bez použití umělého kyslíku. Výjimkou bylo letadélko, které dopravilo materiál do BC. Přišly roky výprav s britskou horolezkyní Julií Tullis, jeho přítelkyní. Další osmitisícovky se daří 1978, Makalu a Everest ve stejném roce! Horolezectví kombinuje s filmováním, na vrcholu Everestu točí první zvukový film. Dokument z premiéry ve východní stěně Everestu dostal cenu Emmy. 1979 vystoupil na Gašerbrum II.

Ve filmování pokračoval s Julií na Nanga Parbat, K2 je už s vlastním filmařským studiem. Nejlepším společným filmem je Místo štěstí z tibetské vesničky Tašigang. V 54 letech vystoupil na K2, na vrcholu jsou pozdě večer, noc tráví nouzově v trhlině v 8 400 m, další den dosahují z posledních sil tábor v 8 000 m. Počasí je zde uvězní 5 dní a Julie Tullis v zóně smrti umírá na mozkový edém. Při sestupu další 4 členové přichází o život. K2 je nemilosrdná, v srpnu 1986 zde zahynulo 13 horolezců. Kurt vyvázl s těžkými omrzlinami a amputacemi prstů, ztráta přítelkyně bolí dodnes. O tragédii napsal knihu, která získala cenu ITAS – nejlepší kniha o horách. Diemberger je autor skvělých knih (česky vyšel Nekonečný uzel: K2) a filmových dokumentů. Rakušana z Villachu zlákala k pobytu italská Bologna.

Úspěšné osmitisícovky K. Diembergera:

  • 1957 Broad Peak (8 047 m.n.m.)
  • 1960 Dhaulágirí (8 167 m.n.nm.)
  • 1978 Makalu (8 465 m.n.m.)
  • 1978 Mount Everest (8 848 m.n.m.)
  • 1979 Gasherbrum II (8 035 m.n.m.)
  • 1984 Broad Peak (8 047 m.n.m.)
  • 1986 K2 (8 611 m.n.m.)

Diemberger významně ovlivnil vývoj výškového horolezectví prosazováním malých expedic. V dubnu 2013 obdržel v Chamonix cenu PIOLET D‘OR za celoživotní výkony. V letech 1956 a 1958 s W. Štefanem vylezli tři nejtěžší severní stěny Alp: Matterhorn, Eiger a Grandes Jorasses.

Charizmatický horolezec, filmař i fotograf stále oplývá vitalitou, elánem a optimismem. Přijďte se o tom také přesvědčit!