Bára Hrzánová

herečka: INDIE

Výrazná herečka s komediálním i dramatickým talentem, ale také zpěvačka a pozoruhodná žena, která je nesporně jednou z nejoriginálnějších postav na české scéně. Jedinečná a dokonale svá se již dávno vymanila ze zjednodušujícího označení dcery slavného otce a řadu let divadelním, filmovým i televizním divákům dokazuje, že je výraznou a osobitou herečkou. Její uměleckou dráhu ostatně lemují i prestižní ocenění Ceny Alfreda Radoka a Ceny Thálie.

Po absolvování pražské DAMU nastoupila do angažmá v Národním divadle, kde podle svých slov zažila nejkrásnější nebo jedny z nejkrásnějších let u divadla. Pak přešla do Divadla Na zábradlí. První výraznější filmovou rolí Báry Hrzánové byla mentálně postižená Johanka v Renčově filmu REQUIEM PRO PANENKU (1991). Dvakrát byla nominovaná na Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli - ve filmech DÍKY ZA KAŽDÉ NOVÉ RÁNO a SPIKLENCI SLASTI.

V roce 2001 opustila stálé angažmá a působí na volné noze. Účinkuje na několika pražských scénách, řadu let hrála v Divadle v Řeznické, v Činoherním klubu nebo Branickém divadle. Životní rolí se pro ni stala postava Heleny Součkové v původně nenápadném představení Hrdý Budžes na jevišti Divadla Antonína Dvořáka v Příbrami, za niž získala Cenu Thálie. V posledních letech nachází Barbora Hrzánová zázemí především v Divadle Na Jezerce. Kromě divadla se od devadesátých let několikrát ročně objevuje také před filmovou i televizní kamerou. Hrála v televizním seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech, získala 1. cenu v anketě Neviditelný herec ve 12. ročníku této soutěže za herecký výkon v rozhlasové pohádce s písničkami Pipi Dlouhá punčocha. Zpívá ve skupině Condurango. Stala patronkou projektu Koza ProTibet. Načetla populární Lichožrouty.